Gilgameš

2. listopadu 2011 v 18:19 | Laduskha
-->


1) Gilgameš a mohutná Uruku hradba

Ve věhlasném městě Uruku vládl mocný král Gilgameš. Vládl jako pátý urucký král od potopy světa. Legenda praví, že byl ze dvou třetin bohem, po své matce Ninsum a z jedné člověkem. Byl tedy smrtelný jako ostatní lidé. Na Gilgamešově stvoření se podíleli velcí bohové. Dali mu kráse, sílu a moudrost. V té době nebylo silnějšího muže, než Gilgameše. Velikost a moc Gilgamešova se projevila na stavbě hradeb města Uruku.

Gilgameš byl velmi mocný. Patřila mu všechna moc nad městem a s tím i velká sláva a věhlas. Král Gilgameš se chtěl zapsat do dějin jako hrdina. Jeho velkým cílem bylo dosáhnout nesmrtelnosti. Jeho vláda však byla krutá, jelikož s lidem uruckým necítil - sám byl jen ze třetiny člověkem. I usmyslil si, že kolem Uruku postaví silnou hradbu. Všechny své poddané nutil do stavby. Byla to tvrdá práce. Všichni museli nosit velké cihly vypálené z hlíny a vršit je na sebe. Lid musel krutě pracovat od rána do večera, jen aby naplnil Gilgamešovi tužby. I to však bylo Gilgamešovi málo. Zdálo se mu, že práce postupuje pomalu a tak učinil jistá opatření, která měla stavbu urychlit. Stanovil krutá pravidla, která odlučovala muže od ženy, dceru od matky a nutila je krutě pracovati na velké hradbě. To se ovšem uruckému lidu nelíbilo a tak si na Gilgameše postěžovali u bohů a prosili je o pomoc.

Bohové jejich prosbu vyslyšeli. A tak bohyně Aruru stvořila Enkidua, který měl zkrotit srdce Gilgamešovo, aby si mohl urucký lid oddechnout.

Důležitá fakta:
Matka Gilgamešova = Ninsun, bohyně
Otec Gilgamešův = Lugalbanda, člověk

- Rychlé shrnutí: Gilgameš je nejsilnější ze všech mužů na zemi. Je vládcem Uruku. Je ze dvou třetin bohem a z jedné člověkem. Chtěl v Uruku vystavět silnou hradbu a nutil urucký lid tvrdě pracovat. To se jim ovšem nelíbilo a poprosili bohy o pomoc. Bohyně Aruru jejich prosby vyslyšela a stvořila Enkidua, který se měl Gilgamešovi vyrovnat a zkrotit jeho srdce.

2) Gilgameš a divoký muž Enkidu ze stepi

Bohyně Aruru stvořila Enkidua, který měl zkrotit Gilgamešovo srdce. Enkidu sám vyrůstal na stepi. Jako první z lidí ho spatřil lovec, který vypozoroval, jak je Enkidu silný. Poradil se nejprve se svým otcem a pak si šel ke Gilgamešovi pro radu. Gilgameš mu poradil, ať vezme s sebou kněžku z Ištařina chrámu, která Enkidua svede a odprostí od života ve stepi. Lovec tak učinil a předvedl kněžku za Enkiduem na step. A tak za šest dní a sedm nocí změnila kněžka z Ištařina chrámu Enkidua v člověka.

Poté se Enkidu rozhodl, že navšíví Uruk. Cestou došli s chrámovou služebnicí k pastýřům. Zde se naučil pít pivo a jíst chléb, oděl se a stal se člověkem. Za oplátku hlídal pastýřům stáda. A když si pastevci stěžovali na dotěrné vlky a lvy. Holýma rukama a svou silou je zahnal. Tu noc měl gilgameš špatný sen, ve kterém se mu zdálo, že z Anova nebe spadla do Uruku hvězda. Druhého dne vstoupil Enkidu do města a střetl se s Gilgamešem v den jeho svatby. Protože však byli oba stejně silní a jeden nemohl přemoci druhého, slíbili si přátelství.

Důležitá fakta:
Enkidu - smrtelník, zrozen bohyní Aruru na prosbu uruckého lidu

- Rychlé shrnutí: Enkidu žil na stepi, kde ho objevil lovec. Pověděl o něm Gilgamešovi, který mu poradil, aby s sebou vzal chrámovou služebnici. Ta Enkidua svedla a učinila z něj člověka. Poté se Enkidu rozhodl, že půjde do Uruku, utkat se s Gilgamešem. Cestou do Uruku se ubydlel u pastevců, kteří ho naučili pít pivo a jíst chleba, oděli ho a z Enkidua se tím stal člověk. Poté došel do Uruku a utkal se s Gilgamešem v den jeho svatby. Protože však byli oba stejně silní, nemohl nikdo souboj vyhrát. Nakonec si padli do náruče a stali se přáteli.

3) Gilgameš a obluda Chuvava z cedrového lesa

Potom, ce se Gilgameš spřátelil s Enkiduem, napadlo ho, že by se mohli proslavit zabitím obludy Chuvavy, která žila v cedrovém lese. Enkidu jej od tohoto činu zrazoval, stejně jako rada starších města Uruku, ale přesto se Gilgameš rozhodl utkat se s Chuvavou. Poté si vyžádal Gilgameš u své matky požehnání na cestu. Bohyně Ninsun tedy se smutkem v srdci požehnala Gilgamešovi a dala bohu Šamašovi dary, který je přijal. A poté pověřila Enkidua úkolem držet ochrannou ruku nad Gilgamešem, jako nad svým bratrem. Poté se odebrali do chrámu, kde se jim dostalo věštby o jejich cestě plné útrap a překážek. Gilgameš však i přesto své rozhodnutí nezměnil. Před tím, než opustili město, vyslechli ještě mnohé rady a obdrželi nejlepší zbroj a zbraně.

Pak vyrazili na dlouhou a trpkou cestu. Gilgameše trápily zlé sny. Enkidu chtěl raději od zabití Chumbaby ucouvnout, ale Gilgameš mu dodával odvahy.

Když narazili na netvora Chumbabu, obluda ležela v hluboké propasti. Jindy na sobě měla sedm košil, která žádná zbraň neprosekla, nyní měl však jen jednu. Enkidu a Gilgameš v tom viděli příležitost a začali boj jako první. Nemohli zprvu však netvora najít a tak začali kácet krásné cedry, čímž vydráždili netvora ze skrýše. Boj začal. Enkidu s Gilgamešem za Šamašovi pomoci zvítězili. Netvor prosil Gilgameše o zachování života a sliboval mu věrnost se slzami v očích. Gilgameše to dojalo a chtěl netvora ušetřit. Enkidu však vynesl nad Chumbabou rozsudek, Chumbabovi se Enkiduův názor nelíbil a rozmáchl se proti němu. Gilgameš pak společně s Enkiduem zabili netvora v sebeobraně. Za tři dny nato se vrátili do Uruku a sklidili slávu.

Důležitá fakta:
Chumbaba - netvor, ztělesnění zla - obluda žijící v cedrovém lese

- Rychlé shrnutí: Gilgameš se rozhodl, že společně s Enkiduem zabije Chumbabu a tím se proslaví. I přes varování starších a zlé sny se rozhodl netvora zabít. Jeho matka Ninsun mu dala požehnání, v chrámu dostal věštbu o cestě plné útrap - přesto si stál na svém. Poté co vyslechne rady, nechá skout nejlepší zbraně a zbroj, vyjíždí z Uruku. Když přijíždí do cedrového lesa, obluda Chumbaba má na sobě jen jednu košili. V tom vidí Gilgameš výhodu a zaútočí. Za pomoci boha Šamaše vyhrají a porazí Chumbabu. Poté se vracejí do Uruku.

4) Gilgameš a nebeský býk bohyně Ištary

Poté co se Gilgameš vrátí do Uruku, dostane nabídku od bohyně Ištary. Bohyně Ištara si Gilgameše chce vzít za manžela. Ta je však pověstná počtem svých manželů a milenců, které potkal trpký osud. Gilgameš tedy nabídku odmítne a tím Ištaru, dceru nebeského Ána urazí. A tak bohyně Ištara uražena a rozzuřena vystoupí na nebesa a prosí svého otce Ana o pomstu. Ten však dobře zná Gilgameše a nechce se mstít. Tvrdí, že Ištara byla uražena jen pravdou, kterou jí Gilgameš přiznal. Ištara však přesto zažádala o nebeského býka, který měl přinést zkázu Uruku. Án jí tedy býka daroval, poté, co Ištara slíbila, že má nashromážděné zásoby pro lid na sedm let.

Nebeský býk řádil jako strašlivá pohroma. Vše ničil, boural domy, ničil rostliny a plodiny. Nekonec se přiřítil i k bráně Uruku. Zafuněl poprvé, v zemi se objevila propast, do které se zřítilo 100 Uručanů. Zafuněl podruhé, do propasti se zřítilo 200 Uručanů a když zafuněl potřetí, tak se do propasti zřítil sám Enkidu. Avšak nezemřel, vyskočil z propasti a dal se do boje s býkem. Gilgameš mu přispěchal na pomoc a společně býka udolali. Gilgameš mu zasadil smrtelnou ránu. V tom však rozlícená Ištara opět sestoupila z nebes a přísahala Gilgamešovi pomstu. Enkidu se Gilgameše zastal a svedl hádku s Ištarou. Tím Ištaru urazil i Enkidu. Ištara uražena a pohaněna zmizela. Gilgameš s Enkiduem se vrátili do Uruku. V paláci nechal Gilgameš uspořádat hostinu na počest zabití Ištařiina býka. Ištara zatím již chystala pomstu.


Důležitá fakta:
Ištara - dcera boha Ana - chtěla si vzít Gilgameše, ten ji však odmítl. Ištara se cítila uražena a seslala na Uruk nebeského býka, který byl ovšem taktéž skolen Gilgamešem za pomoci Enkidua. V závěru slibuje Gilgamešovi pomstu.

5) Gilgameš a rozsudek velkých bohů

Gilgameš a Enkidu urazili bohy a ti se je rozhodli potrestat. Bohové o svém rozhonutí dlouho diskutovali, až se rozhodli. Jejich trestem mělo být úmrtí Enkidua na zhoubnou nemoc, ať už byl vinnen či nevinnen. Po tomto rozhodnutí se zdál Gilgamešovi sen, ze kterého uhádl rozsudek bohů. Pochopil, že byl ušetřen na úkor svého bratra Enkidua. Poté Enkidu onemocněl. Enkidu litoval svých činů, litoval i toho, že postavil obrovkou bránu z cedru stojící v posvátném městě Nippuru. Gilgameš nad přítelem zaplakal . Druhý den Enkidu lituje i toho, že jej lovec našel a mezi lidi přivedl. Proklínal chrámovou služebnici, která s ním šest dní a sedm nocí pobývala a muže s něj učinila. Šamaš se na Enkidua rozčílil, sestoupil na zem a napomíná jej. Ptá se jej, proč proklíná ty, které jej dovedli k jeho druhovi - příteli Gilgamešovi. A pak Enkidu pochopil a litoval svých kleteb a nářků. Třetího dne pověděl Enkidu svůj sen o své brzké smrti Gilgamešovi. Poté se Gilgameš pomodlil k Ninsuně, své matce a prosil ji, za Enkiduův život. Ninsun vyslechla prosbu svého syna, avšak nemohla ji vyplnit. Dvanáctého dne bylo ukončeno Enkiduovo trápení - zemřel. Gilgameš pro svého druha nesmírně trpět - šest dní chodil v otrhaném rouchu na znamení smutku, nejedl a nepil. Poté nechal udělat velký pohřeb a rozloučil se se svým bratrem Enkiduem.

- Rychlé shrnutí: Bohové se cítili uraženi Gilgamešovým a Enkiduovým jednáním. Rozhodli se potrestat Enkidua, jelikož byl jen člověkem. Enkidu dostane nevyléčitelnou nemoc. Gilgameš prosí svou božskou matku o pomoc a věnuje jí modlitbu. Ta ho vyslyší, ale již mu nemůže pomoci. Po dvanácti dnech však Enkidu umírá.Gilgameš trpí a lituje svého druha. Nakonec mu nechá udělat smuteční pohřeb. Tak skonal Enkidu.

6) Gilgameš a Enkiduův sestup do podsvětní říše

Gilgameš se ani po pohřbu nesmířil s Enkiduovou smrtí. A tak opustil Uruk, vzal si sebou Ištařiny dary, které dostal při nástupu na trůn (obruč a hůlku z posvátného dubu, který srazila bouře do vod Eufratu). Naříkal, že již ho nemá na cestě kdo doprovázet a se smutkem se odebral na cestu. Zastavil se u brány do Nergalova podsvětního domu, kde začal volat na Enkidua. Brána se otevřela a tak mocně s zatřásla země, až Gilgamešovi spadla posvátná obruč s hůlkou do podsvětí. I začal Gilgameš naříkal, protože nebyl nikdo, kdo by mu Ištařiny dary z podsvětí přinesl. V tom se objevil Enkidu, jak si Gilgameš přál a slibuje, že hůlku a obruč přinese.

Gilgameš mu tedy dává rady, které musí dodržovat při průchodu podsvětní říší. Ale Enkidu Gilgamešovi rady neuposlechl a nevrátil se s Ištařinými dary. Gilgameš se tedy vydal do města Nippuru, kde stály chrámy všech bohů. Nejdříve poprosil o Enkiduův návrat boha země Enlila a předal mu bohatou oběť. Ten však Gilgameše nevyslyšel. poprosil tedy boha měsíce Sina, ale ani ten Gilgamešovi nevyhověl. Až bůh moudrosti Ey se slitoval. Zavolal boha Nergala, který otevřel víko země a vypustil Enkiduovu duši na povrch, aby si promluvil s Gilgamešem. Když Enkidu pověděl Gilgamešovi, jaké je to v podsvětí, urucký král zaplakal. Gilgameš nabádal Enkidua, aby se už do podsvětí nevracel. Než to ale stačil doříci, za Enkiduem se zavřelo pozemské víko a Gilgameš zůstal sám. Svou hůlku a obruč už nikdy neviděl , jelikož co jednou uchvátil Nergal, nevyrval nikdy nikdo z rukou jeho. Gilgameš se zdrcen vrací do Uruku.

Zatímco byl však pryč, Uruk navštívil bůh moru Erra. Mrtvoly se váleli všude kolem i v městě Uruku. Gilgameš se ze zoufalství obrátil na boha Šamaše. Ten ho utěšil a poskytl mu vysvětlení. Gilgameš se však se smrtí nedokáže smířit a rozhodne se, že se vydá hledat věčnost , až na kraj světa.

(Ty rady zněly takto: Neber na sebe čistý šat, jinak v tobě poznají cizince! Nemaž se vonným olejem, jinak Tě ucítí a shluknou se kolme tebe! Nevrážej do země oštěp, jinak Tě obklopí Ti, kteří oštěpem padli! Nemávej holí v ruce, jinak vylekáš duchy mrtvých! Ženu, kterou jsi miloval, nelíbej; ženu , kterou jsi neměl rád, nebij! K synovi, který Ti byl milý se nehlaš; syna, který Ti nebyl milý, od sebe neodstrč! Neruš tam ty, kteří spí podsvětním spánkem, nedělej v podsvětí hluk!)

Důležitá fakta:
Ištařiny dary = Gilgameš je obdržel při nástupu na trůn ; obruč a hůlku z posvátného dubu, který srazila bouře do vod Eufratu
Ey - bůh moudrosti
Sin - bůh měsíce
Enlil - bůh země
Nergal - bůh podsvětí
Nippur - město, ve kterém stály chrámy všech bohů

7) Gilgameš a krčmářka Siduri na samém konci Země

Jediný, kdo unikl ze srmrtelníků smrti byl král Utanapištim. Dostalo se mu od bohů věčného života v zemi Dilmun. Gilgameš se rozhodl, že se za ním vypraví. Šamaš jej od jeho výpravy zrazoval, avšak Gilgameš chtěl dosáhnout nesmrtelnosti ,a tak se vydal na cestu. Když dorazil k průsmyku a usnul, bůh Sin jej probudil a varoval ho před smečkou lvů, která obývala průsmyk. Gilgameš smečku rozehnal, avšak bezbranné lvíče ušetřil. Tím učinil průsmyk průchodným. Za dne Gilgameš uviděl průsmyk a jeho směr. Průsmyk vedl až na horu Mašu. Za touto horou končil svět obydlený lidmy a začal svět obydlený bohy. A tak Gilgameš vystoupil nahoru, až stanul před bránou střeženou obry-škorpiony. Jeden ze škorpioních stážců se zeptal na cíl, Gilgamešovi cesty a varoval ho. Gilgameš si i přes varování přál otevřít bránu. Dvanáct dvou hodin trvala cesta přes průsmyk hory Mašu. Byla to strastiplná cesta plná mrazu, tmy i vedra, avšak hrdinný Gilgameš ji podstoupil a stanul u božských zahrad. Z krásy těch zahrad přecházeli oči, zde se také Gilgameš setkal se Šamašem, který ho, ač nerad, pustil dál.

A tak šel Gilgameš dál, až přišel na samotný konec země, kde měla dům krčmářka Siduri, která podávala bohům nápoje. Za tím domem bylo nehybné mrtvé moře. Siduri nejprve Gilgameše nepoznala a nechtěla ho pustit do domu, ale pak pochopila jeho trápení a vyslechla jej. I dala mu radu, aby si užíval světských radovánek a na věčný život zapoměl, protože jej nenajde. Gilgameš je zklamán slovy krčmářky a odporuje jí. Když krčmářka vidí, že Gilgamešovi není pomoci, dává mu pravou radu. Utanapištim měl na tom břehu převozníka, jehož jméno bylo Uršanabi. Gilgameš jej vyhledal, aby s ním moře překročil a doplul do Dilmunu.

Důležitá fakta:
- Mašu - Za touto horou končil svět obydlený lidmy a začal svět obydlený bohy.
- Siduri - krčmářka žijící na konci světa
- Uršanabi - převozník Utanapištimův
- Utanapištim - král, který byl povýšen na boha a žil v zemi Dilmunu

8) Gilgameš a plavba s Uršanabim přes moře smrti

Gilgameš se vydal najít převozníka Uršanabiho, který ho měl převést přes moře smrti. Hledá jej, ale nemůže jej nalézl a tak ve vzteku rozbíjí kamenné sošky a tyče, které převozníkovi patří. I uviděl to převozník a vyslechl si Gilgameše. Ten mu vzdal poklonu a požádal ho o převoz na druhou stranu moře. Převozník však řekl Gilgamešovi, že sám zmařil pokus o přechod moře. Rozbil totiž sošky a tyče, které převozníka chránili před vodními proudy smrti. Gilgameš upřímně litoval svého činu a tak se nad ním Uršanabi slitoval a řekl mu, aby nasekal dvakrát šedesát tyčí z živého dřeva, protože se budou vesla proudy smrti ničit. Tak Gilgameš učinil. Poté vypluli. Když připluli k proudům vody smrti, Gilgameš vypotřeboval přesně dvakrát šedesát tyčí na přeplutí těchto proudů, jelikož se vesla rychle ničila. Pak dopluli do Dilmunu. Gilgameš ihned předstoupil před Utanapištima.

Gilgameš se Utanapištimu svěřil se svým trápením. Svěřil se, jak těžce se vypořádává se ztrátou svého bratra Enkidua. Svěřuje se, že se nemůže smířit se smrtí. Utanapištim Gilgamešovi bohužel řekne, že věčného života nedojde, ale může si vyslechnout, jak se Utanapištim stal bohem. Gilgameš tedy poslouchá.

9) Gilgameš a Utanapištimův příběh o potobě světa

Utanapištim vyprávěl Gilgamešovi svůj příběh:
Utanapištim se narodil v Šurrupaku na březích Eufratu. Jeho otcem byl Ubaratutu. Bohům se zachtělo seslat na svět potopu a zprovodit lidstvo ze světa. I radili se velcí bohové, jak potopu provést. Přistoupil k nim i bůh Ea, vše vyslechl a pak přistoupil na zem k Utanapištimovi. Nakázal mu postavil obroskou loď a na ní naložit všechny živé druhy, které najde. Zvláště rostliny a živočichy.
Utanapištim řekl starším ve svém městě, že se od něj bůh Enlil odvrátil a dal na slova boha Ea. Postavil obrovskou loď se sedmi patry a její dírky utěsnil asfaltem. Poté naložil na loď všechen svůj majetek, vše živé, příbuzné a svou rodinu a vyčkával. Na Eovo znamení za sebou utěsnil víko od lodi. Pak přišla potopa. Vše živé se utopilo ve vodě, mrtvoly se v moři máčeli. Déšť se snášel na Utanapištimovu loď.Bohové se sami zalekli hrůzných svých činů. I bohyně Ištara litovala, že dala souhlas k něčemu takovému. po mnoha dnech spatřil Utanapištim horu Nisir, jejíž vrcholek byl již suchý - na té se svou lodí přistál. Sedmý den od přistání vyslal holubici, ale ta se vrátila zpět. Poté vyslal vlaštovku, ale ta se také vrátila, protože nebylo místa, kde by si sedla. Až když vyslal havrana, který se nevrátil, poznal, že voda již opadla. pak z lodi vypustil vše živé , co zachránil. poté obětoval bohům. Ti obět přijali a sestupili na zem. Ištara se hněvala na Enlila, který bezhlavě způsobil potopu. Jakmile Enlil spatřil loď, rozhněval se - neměl nikdo přežít. Bůh Ea se však zastal krále a žádal, aby Enlil napravil, co způsobil. A tak Enlil vzal Utanapištima a jeho žena a učinil z nich bohy. Pak jim daroval zemi Dilmun.

10) Gilgameš a zkouška na nesmrtelný život

Gilgameš se chtěl stát bohem a Utanapištim mu tedy zadal úkol. Gilgameš nesměl po šest dní a sedm nocí spát. Gilgameše to potěšilo a ihned chtěl plnit úkol. Avšak protože byl Gilgameš znavený z cesty, ihned usnul.

Utanapišti nakázal tedy své ženě, aby každý den Gilgamešova spánku upekla bochník chleba a označila každý den spánku na stěně. A tak žena činila, co nakázal manžel. Upekla šest bochníků chleba a označila šest čar na stěnu. Sedmý den se gilgameš probudil právě když Utanapištimova manželka pekla další chléb. Nyní Gilgameš uviděl, že nesložil zkoušku. Utápěl se v žalu. Utanapištim byl také zklamán a zavolal Uršanabiho, a dovezl jej do Uruku.Gilgameš se omyl od špíny a odrazil od břehu Dilmunu.

V tu chvíli zasáhla manželka Utanapištimova. Vysvětlila manželovi, že Gilgameš přišel s velkou strastí a proto by ho snad mohl Utanapištim odměnit , aby se nevrátil s prázdnýma rukama do nového světa. I vyslechl Utanapištim svou manželku, Gilgameš se vrátil zpět do Dilmunu vyslechnout krále-boha. Utanapištim prozradil Gilgamešovi tajemství bohů - pověděl mu o zázračné rostlině, která vrací ve stáří mládí a roste pod vodou. Gilgameš se jí chtěl zmocnit. A tak doplul s Uršanabim na to místo, kde rostlina byla a ponořil se pro ní. Vytáhl rostlinu a usmyslil si, že ji vezme do Uruku. Tak se radoval, protože si zajistil nekonečný život.

A tak se Gilgameš s uršanabim vydali na cestu do Uruku. Ještě než prošli bránou uruckou, usedl gilgameš ke studni, aby se omyl. Svlékl své šaty a položil na ně rostlinu. V tom ale ucítil vůni rostliny had, ukradl ji a snědl. Nato si svlékl kůži. Tehdy gilgameš s pláčem usedl na zem a litoval toho. Ztratil poslední naději na věčný život.

11) Gilgameš a věčné hrdinovo jméno

Gilgameš přišel do Uruku a uviděl co vykonal. Pochopil, že jeho činy nebyly zbytečné, že jeho život nebyl zbytečný. Pochopil, že dokázal velké dílo a prožil mnoho dobrodružstvích. Gilgameš pochopil, že věčným nemůže býti člověk, ale jeho jméno. A tak se stal Gilgameš svým dílem nesmrtelným. Gilgameš - hrdina.

pohádka: Gilgameš a Chuvava
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peddy3 Peddy3 | E-mail | 4. prosince 2011 v 13:26 | Reagovat

Super clanek moc mi to pomohlo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama