Potřebuju dávku...

18. července 2011 v 23:45 | Laduskha |  Povídky
Už zase potřebovala. Nutně. Hned. Teď. Jen malounko...


Prohledala své kapsy a zjistila, že zejí prázdnotou. Beznadějně si odfrkla a pokusila se najít alespoň zbytek svého malého kapesného v otrhané kabelce. Marně. Někdy prostě člověk očekává zázraky ve špatnou dobu. Promnula si opuchlé oči a podívala se na své neupravené nehty. Už dlouho potřebovaly zkrátit a přetřít novým lakem na nehty, ten starý lak se už dávno po kousíčkách odloupal. Potom si rozčesala vlasy, které jí sahaly až po ramena a zjistila, že i jim bude muset věnovat trochu času. Ještě chvíli váhavě postávala před vchodem do jednoho místního klubu, když rozhodně vytáhla z kabelky tmavě rudou rtěnku a přejela si s ní přes své rty. Poté se narovnala, v naději, že tím určitě přilepší své vizáži a vstoupila do klubu.

Že by chtěla zapařit? Ne, šla prosit. Ano, takhle mladá dáma, která by mohla mít skvělou partu hodných kamarádů a skvělé rodiče, šla prosit o další dávku. Něco v ní volalo; ,, To uhraješ, musíš. Dělej, rychle. Další dávku, vezmi si další dávku! Potřebuješ další dávku!" Tu dávku opravdu nutně potřebovala. Pro sebe, pro své lačné tělo závislé na tom odporném bílém prášku, které jí zaručí okamžik nevědomosti a uvolnění od světa a všeho zlého. Poslední dobou se její život řídil jen tím blahodárným bílým práškem. A kde byl Dave? Před týdnem tu přece ještě byl! Aha, nepřestala fetovat, tak jí pustil k vodě! Ztratila ho, ztratila rodinu, naději, ztratila všechno. Zradil jí! Ano, v jejích očích byl za zrádce. Ten hodný slušňáček Dave. Jeho rodiče by nikdy nepřekousli, kdyby chodil s feťačkou. ,,Co tomu řeknou ostatní?"", ,,Má vůbec kde spát?", tyhle kecy na nich nesnášela. Nesnášela všechny. Na ničem už nezáleží, jen na tom bílém prášku, který do včerejšího večera ještě slavnostně vlastnila.

Sestoupila po úzkých schodech do známého zakouřeného kumbálku. Nic se tu nezměnilo. Nalevo obsluhoval ,,hosty" snědý barman s tetováním na levé paži. Jack. Překupník, to za ním se dnes vydala. Věděla, že si jí všiml, ale nedal to najevo - tak to dělal vždycky. Zamířila přímo k němu. Oči všech oplzlých chlápků v baru, které se předtím vyžívaly na prostitutkách točících se u tyče se nyní podívaly na ní. Ano, byla hezká, když chtěla být hezká. Nebo spíš, když to potřebovala.

Přišla k barovému pultíku a sedla si na židli. Své oči upřela na Jacka, který leštil za barem skleničky. ,,Ahoj," řekla barmanovi , ,,máš pro mě něco? Pořebuju dávku." Barman nechal dívku čekat. Doleštil skleničku a řekl jí kysele ,, A máš čím zaplatit?" Po otázce zůstalo ticho. Dívka si nechtěla vnitřně přiznat, že všechno co měla utratila za drogy. ,,Takže nemáš," odvětil za ní Jack. ,,Tak co tu ještě chceš?" zeptal se nyní rázněji. Dívce se začali po tváři řinout kapičky slz. Ona potřebovala dávku, copak to nechápal? Nemohla odejít, ne bez další dávky. ,, Já myslela jestli by to nešlo nějak jinak. Jacku já to potřebuju, rozumíš? Bez další dávky jsem vyřízená!" Odmlčela se a promnula si uslzené oči. ,, No dobře kotě, tak čím mi tu malou laskavost chceš splatit? Hm? Máš snad něco na prodej?" Na prodej opravdu nic neměla, leda sama sebe. Smutně ukázala barmanovi prázdné kapsy a otřela si upocené čelo. Co měla dělat? Byla v koncích.

Náhle se k ní Jack naklonil, takže jí mohl šeptat do ucha. ,, Začneš se potit, pak se začneš třást po celým těle a za chvíli z tebe bude jen hnusná zhroucená troska. Chceš s tím něco dělat, potřebuješ dávku. Je mi to jasný kotě, ale zadarmo ani kuře nehrabe, rozumíš? " Odtáhl se od ní a mluvil dál, dívka ho jen mlčky poslouchala, nechtěla skončit jako hnusná troska. ,, Jestli chceš, můžeme udělat pár hambatejch fotek a další dávka je tvoje. Rozmysli si to kočičko, ale stejně nemáš na výběr." V té chvíli kdy tuto větu dořekl se v dívce zvedla vlna hnusu a opovržení. Musela klesnout tak nízko, aby si vydělávala vlastním tělem? Chtěla to skončit, stopnout, vrátit, přehrát, zastavit, ale už to nešlo! Zoufalství, život v troskách, ona sama byla v tu chvíli troskou! Ale neměla na výběr.

,,Tak jo," vyklouzlo jí chtě nechtě zpod rtů a začalo se jí dělat přirozeně špatně. ,,Fajn kotě, věděl jsem, že kejvneš. Tak se hoď do kupy a pak si zalez tam do tej malej místnůstky," řekl Jack a ukázal na malý kumbálek zastrčený do zadní stěny baru, ,, pošlu tam Freda a dáte spolu tak 10 fotek, jasný? A ať jsou pořádný, nebo se další dávky nedočkáš. Rozumíš?" Feťačce to bylo jasný. Takhle holt dopadla. Odšourala se na smrduté dámské záchody, na kterých si upravila jakž takž svou poničenou vizáž a pak se loudavým krokem ploužila k onomu nenáviděnému kumbálku. Chvíli zaváhala, než stiskla kliku do místnosti, ale ihned poté dveře odhodlaně otevřela, připravená udělat cokoli pro další dávku. Cvak. Dveře se otevřely. Dívka se rozhlédla po místnosti, ve které stál muž středního věku s fotoaparátem v ruce. Fajn, hlavně klid, musíš, musíš! Říkala si potají v duchu zatímco si začala svlékat šaty. Bude to jen chvíle, uvidíš! Kvůli pár fotkám takovýho stresu! Najednou tam stála nahá, chodidlama přilepená k špinavé podlaze a čekala na Freda, který si štěloval cosi ve svém foťáku.
,, Fajn holka, tak teď odlož všechen svůj dívčí stud a hoď do toho foťáku nějakou sexy pozu, třeba tuhle," řekl muž a dotkl se jejího nahého těla. Zprvu ucukla a snažila se nemyslet na hromadu hnusu a špíny, který jí nyní svíral žaludek, ale poté se nechala fotografem ovládat jako loutka a dělala přesně takové pozy jaké chtěl. Ať už to mám z krku, prosím! Sténala si v duchu. Ale co jí to bylo platné? Fotky byli pořízeny a nikdy už to nezmění. Nikdy už to nebude moc vrátit. Ale dostane svou vytouženou dávku!

Vyšla z pokoje a namířila si to přímo k barmanskému pultu. ,, Máš co si chtěl Jacku a teď tu dávku," řekla urostlému barmanovi s propadlými víčky a čekala na jeho odpověď. ,, Tak jo kotě. Aby sis nemyslela, že nedržim slovo. Tady to máš," řekl Jack a vytáhl z kapsy malý sáček obsahující ten lákavý bílý prášek. Dívce se zablesky oči jen co ho spatřila, málem mu ho vytrhla z ruky. Jakmile se ocitla další dávka v jejích dlaních, bylo jasné, že v tu chvíli osobně vyhrála. Mám svou dávku, opravdu mám jí! A jen za pár fotek! Mám jí! Mám!

Už už se chtěla otočit a rychle si to odkvačit s novým úlovkem domů, když jí náhle chytil barman za zápěstí a sykl jí do ucha : ,, Ale příště to bude dražší kotě. Rozumíš? A teď už padej!" Z toho zrovna neměla dobrej pocit, ale upalovala co jí nohy stačili. Byla šťastná. Skutečně šťastná. Skutečně šťastná? Dostala co chtěla, ztratila co měla. Něco za něco. Vlastně to nebylo tak hrozné. V tu chvíli, kdy se rozplývala nad tím, že vlastní další dávku jí to přišlo dokonce zábavné. Vyfotí jí a ještě dostane další dávku! Co na tom, že její nahé fotky uvidí stovky lidí na netu? Ona přesto dostane ten bílý prášek, své jediné bohatství! A když to nepůjde jinak, udělá to klidně znovu jen aby ten bílý zázrak získala! Teď už měla jasno.

Pracovat se jí nechtělo, neměla kam jít, neměla co jíst, měla drogu! A měla také způsob, jak si na ni vydělat. Potřebovala snad něco jiného? Myslíte si, že feťák potřebuje něco jiného?

Dlouho se nerozmýšlela a vpravila návykovou látku do svého těla. Člověk si hrozně užije ty chvíle bezstarostnosti, volnosti, svobody, pocitu pohody. Sice není v plném vědomí, ale ví, že se má dobře, krásně v tu chvíli a to mu stačí. Nepotřebuje víc, ani ona nepotřebovala víc. Potřebuje jen uniknout z reality, do které, podle svého úsudku nepatří, jelikož v ní nedokáže žít. Jasně, dej si, vždyť je to fájn!

Byl už večer, kdy si šla k Jackovi pro další dávku. Už ani nevěděla proč to dělá. Ale opět tam šla s odhodláním, že udělá cokoli aby dávku dostala. Musí jí dostat a taky jí dostane! Drogy, drogy, drogy, drogy - milovala je stejně jako nenáviděla!

Sestoupila do zapadlého baru. Po levé straně se vlnily dívky jejího věku u tyče vyhlížejíce své nové zákazníky. Bylo jí jich líto. Jich? Jí? Vždyť je skoro jako ony! Bože, jak nízko klesla, jak marní mladý život. Ví to, ale nikdy jí nepomůže. Sama s drogama neskončí, protože nechce. Blížila se k barmanovi stejně jako předtím. Jen byla nervozní. Neměla čím zaplatit - opět. Zřejmě opět zaplatí svým tělem. Jen jí dělal starosti barmanův minulý dodatek. ,,Příště to bude dražší kotě," řekl tehdy. Bála se, tak moc se bála.

,, Čau kotě. Tak si tu zas a zas nemáš čím zaplatit, viď? Neodpovídej, vím to. Možná kdyby sis trochu užila s tamhletím pracháčem, tak bych ti tu dávku dal," řekl Jack jakmile se k ní přiblížil dost blízko. Dívka začala přemýšlet. Nechtěla klesnout tak dolů a už vůbec nechtěla spát s nějakým prachatým břichounem. ,, A co ty fotky? Nafotím jich klidně víc, jestli je to třeba. Prosím Jacku, já tu dávku potřebuju! A takhle si jí vydělat nechci," řekla po chvíli. ,, Jestli chceš nebo nechceš, to mě nezajímá. Ty fotky nebyly dost dobrý, nehodíš se na focení, rozumíš? Takže buď se s ním vyspíš, nebo můžeš rovnou vypadnout z týhle díry." řekl nasupěný barman stroze. Dívce se udělalo opravdu špatně. Podívala se na chlápka, který ji zaručoval další dávku. Šlo o tlustého umaštěného muže s buřinkou, který lačně klouzal pohledem po tanečnicích u tyče. V dívce se zvedla vlna odporu. Ne, tohle nemůže! S takovým hnusákem! Začala si nervozně kousat nehty. Byla v bezvýchodné situaci! Najednou opět zaslechla barmanův hlas. ,, Podívej se kotě. Ty se mi líbíš, nechci na tebe bejt zlej, ale ten chlápek o tebe projevil zájem a tučně by zaplatil. Jde jen o jednu noc, rozumíš?" řekl Jack útěšně, nicméně dívce touto poznámkou moc nepomohl. Hnusilo se jí to, hnusilo se jí to tam všechno, hnusila se sama sobě, když řekla ,, Dobře, na jednu noc to půjde, ale chci půlku dávky předem, jako zálohu." Barman se na ní podíval a úspěšně řekl ,, Hodná holka. Tady máš zálohu a marš za klientem." Podal dívce polovinu dávky a poslal jí napospas do spárů toho hnusného upoceného muže.

Jí už bylo všechno jedno. Potřebovala dávku a také ji dostala. A věděla, že bude potřebovat další a další dávky a také je dostane. Musí je dostat! Za jakoukoliv cenu. Milovala drogy, stejně jako je nenáviděla.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 otto otto | 1. listopadu 2011 v 8:36 | Reagovat

Fůůůůůůj... :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama